Ježíš: Dveře, které jsou vždycky dokořán 🚪
V Přívoze víme, jaké to je, když se někde „zabouchnou dveře“. Ať už je to pocit, že na nás někdo nemá čas, nebo že jsme v něčem sami. Svět nám často nabízí různé vchody, které vypadají lákavě, ale vedou do slepé uličky. Ale co když vám řeknu, že existuje vchod, který je vždycky otevřený?
Ježíš o sobě říká: „Já jsem dveře k ovcím.“ Zní to možná trochu zvláštně, ale představte si to v realitě našeho života: v hluku ulice, v chaosu školy nebo mezi kámoši, slyšíš jeden hlas. Hlas, který tě zná jménem. Pastýř nehledá „někoho z davu“, hledá tebe.
Když jsme to probírali na našich aktivitách, došlo nám, že Ježíš není jen nějaká postava z Bible. On je ten bezpečný vchod. Když vejdeš skrze něj, nemusíš se bát, že ti někdo „před nosem“ zamkne. On nehledá, jak tě využít – jako ti „zloději a lupiči“, o kterých mluví evangelium – ale chce, aby tvůj život nebyl jen přežívání, ale život v hojnosti.
Ježíš nechce, abys byl venku v zimě. Chce, abys byl doma. Tak příště, až budeš mít pocit, že nevíš kudy kam, vzpomeň si: Dveře jsou otevřené. Ježíš je tu, čeká na tebe a zve tě dál. Stačí jen zastavit a poslouchat.
Kdo s námi kráčí po cestě? 🚶♂️🥖
Minule jsme si říkali, že Ježíš má jizvy, stejně jako my. Dneska jsme se podívali na to, co se stalo, když šli dva učedníci do vesnice Emauzy.
Představte si to: Měli za sebou fakt těžký den. Bylo jim smutno, byli unavení a zklamaní, protože se všechno pokazilo. A v tomhle jejich smutku se k nim na cestě připojil jeden chlap. Povídali si, on jim vysvětloval věci, které nechápali, ale... oni ho nepoznali.
Jak je to možné? Možná proto, že byli tak zabraní do svého smutku, že si nevšimli, kdo jde přímo vedle nich.
A pak to přišlo: Zastavili se na jídlo. A v tu chvíli, když vzal Ježíš chleba a lámal ho, jim to došlo. „Je to on!“
Co to znamená pro nás v Přívoze?
Ježíš není někde daleko za mraky. On chodí s námi po cestě. I když máme špatnou náladu, i když se nám nedaří ve škole nebo doma, on jde vedle nás. Někdy ho prostě jen „přehlížíme“, protože máme plnou hlavu jiných věcí.
Ale poznáme ho úplně stejně jako ti učedníci – v lámání chleba. Co to znamená? Že Ježíše potkáváme, když jsme spolu. Když se rozdělíme o svačinu, když se na sebe usmějeme, když si odpustíme nebo když si prostě jen společně sedneme ke stolu. Tam všude je On!
Na závěr jsme si to připomněli písničkou, která přesně říká, jak to s tou naší cestou je:
🎶 R: Já jsem ta cesta, pravda i život,
tak to Ježíš řek‘.
1. Bez cesty jít se nikam nedá,
bez pravdy marně pravdu hledáš,
a jakpak žít chceš bez života? 🎶
Tak příště, až půjdete po ulici nebo si sednete k jídlu, vzpomeňte si: Ježíš tam jde s vámi. A stačí jen otevřít oči (a srdce), abyste ho viděli! ✨
Ježíšovy jizvy: Víc než jen tetování ⚡
V Ostravě-Přívoze víme, že život občas zanechá šrámy. Máme je z fotbalu, z pádů nebo z toho, co jsme si prožili. Ale věděli jste, že jizvy má i Ježíš?
Když přišel za „nevěřícím“ Tomášem, neukázal mu svaly jako z posilovny ani žádnou zlatou korunu. Ukázal mu rány na rukou a v boku. Jsou to jeho „tetování z lásky“. Důkaz, že nám rozumí, že v tom nejsme sami a že se nebojí našich pochybností.
Pochopil to i Tomáš a pochopili jsme to i my na aktivitách. Nakonec jsme to pořádně rozbalili s kytarou a zpěvem:
🎶 „Ježíš žije, aleluja! On je láska, on je s námi...“ 🎶
Protože ty jizvy nejsou konec. Ježíš žije a je tu s námi v Přívoze. Každý den!
První jarní výšlap: Dobytí Ondřejníku
Máme za sebou
první letošní jarní výlet do hor! Vlakem jsme dojeli do Frýdlantu nad Ostravicí a odtud vyrazili pěšky vzhůru. Cestou nás provázely různé herní prvky a svižné stoupání, které nás pořádně zahřálo –
osvěžení v potůčku tak bylo víc než vítané. Na vrcholu nás čekaly krásné výhledy, dobré jídlo a kolotoč. Cestou zpět jsme se zastavili u Lesního baru, kde jsme si dali
soutěž v hledání vajíčka.
Co jsme zvládli:
🥾 7,1 km v nohách
📈 349 m převýšení
Naše jarní putování tímto ale nekončí. Už teď plánujeme
další společné akce a výlety. Sledujte náš web a program, ať vám nic neuteče – příště se na vás budeme těšit zase!
Děkujeme statutárnímu městu Ostrava za finanční podporu, díky které se výlet mohl uskutečnit.
🍗 Jak chutná svoboda? Vyzkoušeli jsme Sederovou večeři!
Představte si
stůl plný zvláštních dobrot, vůni nekvašeného chleba a příběh, který se stal před tisíci lety, ale my ho žijeme dodnes. Naši prvokomunikanti (a nejen oni) si na faře vyzkoušeli Sederovou večeři – přesně takovou, jakou slavil Ježíš se svými učedníky těsně před Velikonocemi.
Co jsme zažili a ochutnali?
• Macesy: Křupavé placky, které připomínají spěch při útěku z Egypta.
• Hořké byliny: Abychom nezapomněli, že život je někdy těžký, ale Bůh je s námi.
• Společný zpěv: S kytarou nám to šlo samo!
Děti tak na vlastní oči (i jazýčky) pochopily, proč kněz v kostele láme chleba a proč mluví o Beránkovi. Nebyla to nuda v lavici, ale pořádná hostina, kde minulost ožila přímo před námi. Teď už víme, že každá mše svatá je vlastně taková
velká rodinná oslava u jednoho stolu.
Díky všem za přípravu a Jarkovi za super fotky! 📸
Projekt „Pascha – zážitkové seznámení s židovskou kulturou“ byl realizován za finanční podpory statutárního města Ostravy.
